M. Joss & Löwenstein
(Založena nová stránka: * http://de.wikipedia.org/wiki/M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein * http://www.geni.com/people/Adelheid-Joss/6000000015465973828#/tab/timeline * http://www.prateleceskehistorie…) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, když se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat Simon Löwenstein, bratr Jossovy manželky. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein. | ||
| + | |||
| + | Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta. | ||
| + | |||
| + | Firma byla oceněna na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byla jmenována c. a k. dvorním dodavatelem. | ||
| + | |||
| + | V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob. | ||
| + | |||
| + | V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma". | ||
| + | |||
| + | Na pozemku bývalé továrny M. Joss & Löwenstein byl v letech 1937–1940 vybudován na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky blok sedmi funkcionalistických činžovních domů podle projektu architektů Jaroslava Stockar-Bernkopfa a Josefa Šolce. Původně měl mít komplex jen dvě krajní budovy a střed měl zůstat otevřený. Protože však regulační plány tehdy nařizovaly dodržovat blokovou výstavbu, byla jako poslední v roce 1940 dostavěna střední budova s kinem Oko. Regulační plán způsobil i to, že budovy jsou v ulici Milady Horákové odskočeny, protože se počítalo s rozšířením celé ulice, které však nebylo naštěstí nikdy dokončeno. | ||
| + | |||
* http://de.wikipedia.org/wiki/M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein | * http://de.wikipedia.org/wiki/M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein | ||
* http://www.geni.com/people/Adelheid-Joss/6000000015465973828#/tab/timeline | * http://www.geni.com/people/Adelheid-Joss/6000000015465973828#/tab/timeline | ||
* http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/klatovske-pradelnictvi.html | * http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/klatovske-pradelnictvi.html | ||
| + | * http://www.kolinec.eu/pisemnosti/kolinecnasumave.htm | ||
| + | * http://www.kolinec.eu/pisemnosti/cp/cp155.htm | ||
* http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/ | * http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/ | ||
[[Kategorie:Továrny]] | [[Kategorie:Továrny]] | ||
Verze z 24. 2. 2013, 22:57
Do roku 1870 se do Čech dovážely límce a manžety z Vídně, Paříže a Londýna. Tomu se rozhodl čelit Marcus Joss, když se dvěma šicími stroji a desítkou pomocníků začal na Václavském náměstí. Svůj závod brzy musel zvětšit a přestěhoval se do Jungmannovy ulice, kde mu s obchodním vedením firmy začal jako spolumajitel pomáhat Simon Löwenstein, bratr Jossovy manželky. Tak vznikl společný podnik M. Joss & Löwenstein.
Protože se jim dařilo i ve vývozu, zvětšili po osmi letech společného podnikání firmu o velkou továrnu v Bubnech. V roce 1898 firma úspěšně vyvážela do Skandinavie, Italie, Něměcka, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, Španělska, Portugalska, ale i do Brazilie, Argentiny či severního Egypta.
Firma byla oceněna na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880), Adalaide (1887), Sydney (1888), Praze (1891), Chicagu (1893) a byla jmenována c. a k. dvorním dodavatelem.
V roce 1898 měla továrna v provozu dva parní stroje o souhrnném výkonu 300 koňských sil. Osvětlení pracovních sálů bylo elektrické, proud byl vyráběn pomocí soustavy tří dynam. Pro různou manipulaci sloužilo celkem 360 pomocných strojů, u kterých bylo v pražské továrně zaměstnáno 1050 osob.
V roce 1930 koupil firmu klatovský podnikatel Jan Krčma, majitel továrny JOKA s oficiálním názvem "Klatovská továrna na prádlo - J. Krčma".
Na pozemku bývalé továrny M. Joss & Löwenstein byl v letech 1937–1940 vybudován na zakázku Penzijního fondu zaměstnanců Národní banky blok sedmi funkcionalistických činžovních domů podle projektu architektů Jaroslava Stockar-Bernkopfa a Josefa Šolce. Původně měl mít komplex jen dvě krajní budovy a střed měl zůstat otevřený. Protože však regulační plány tehdy nařizovaly dodržovat blokovou výstavbu, byla jako poslední v roce 1940 dostavěna střední budova s kinem Oko. Regulační plán způsobil i to, že budovy jsou v ulici Milady Horákové odskočeny, protože se počítalo s rozšířením celé ulice, které však nebylo naštěstí nikdy dokončeno.
- http://de.wikipedia.org/wiki/M._Joss_%26_L%C3%B6wenstein
- http://www.geni.com/people/Adelheid-Joss/6000000015465973828#/tab/timeline
- http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/klatovske-pradelnictvi.html
- http://www.kolinec.eu/pisemnosti/kolinecnasumave.htm
- http://www.kolinec.eu/pisemnosti/cp/cp155.htm
- http://web.archive.org/web/20090502161211/http://www.jossfashion.cz/
