Holešovický trojúhelník

Z Lepší Praha 7
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazena 1 mezilehlá verze od 1 uživatele.)
Řádka 13: Řádka 13:
 
Kolem roku 1870 byla založena jedna z nejznámějších firem na výrobu zemědělských strojů - [[Karl Umrath|Umrath]] a spol. Praha. [http://www.starestroje.cz/historie/zavadeni.traktoru.php]
 
Kolem roku 1870 byla založena jedna z nejznámějších firem na výrobu zemědělských strojů - [[Karl Umrath|Umrath]] a spol. Praha. [http://www.starestroje.cz/historie/zavadeni.traktoru.php]
  
V roce 1920 převzala továrnu spol. Fr. Melichar z Brandýsa. [http://www.securityprinting.org/texty/1938_1939/csbp_1938_1939.pdf] V roce 1922 firma Melichar-Umrath v Brandýse nad Lab. a v Praze VII. propustila a vysadila všechno dělnictvo v počtu 500.[http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/161schuz/s161008.htm]. V roce 1924 pražská továrna zrušena, zařízení přeneseno do Brandýsa a pozemek odprodán.[http://www.securityprinting.org/texty/1938_1939/csbp_1938_1939.pdf]
+
V roce 1920 převzala továrnu spol. Fr. Melichar z Brandýsa. [http://www.securityprinting.org/texty/1938_1939/csbp_1938_1939.pdf] V roce 1922 firma Melichar-Umrath v Brandýse nad Lab. a v Praze VII. propustila a vysadila všechno dělnictvo v počtu 500.[http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/161schuz/s161008.htm]. V roce 1924 pražská továrna zrušena, zařízení přeneseno do Brandýsa a pozemek odprodán.[http://www.securityprinting.org/texty/1938_1939/csbp_1938_1939.pdf][http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/22310676]
  
 
Areál nemovitostí 200/VII a 530/VII v Holešovicích-Bubnech koupilo stavební družstvo PVV od firmy Melichar-Umraht a spol., a.s. za částku 6.700.000 Kč. O ceně bylo jednáno několik měsíců. Původně byla za objekty požadována částka 29 milionů Kč. Na pozemku 200 byla budova zrušené a zastavené továrny.
 
Areál nemovitostí 200/VII a 530/VII v Holešovicích-Bubnech koupilo stavební družstvo PVV od firmy Melichar-Umraht a spol., a.s. za částku 6.700.000 Kč. O ceně bylo jednáno několik měsíců. Původně byla za objekty požadována částka 29 milionů Kč. Na pozemku 200 byla budova zrušené a zastavené továrny.
  
Na obou pozemcích mělo být založeno "obchodní a průmyslové City v Praze". Projekt počítal i s odkoupením pozemků 406/VII bývalé továrny Wendler a Reissenzahn s pozemků zastavěných objekty továrny Roubíček a spol, označených 303/VII. Pozemek 406 byl odkoupen od Prahy za 1.257.280 Kč.
+
Na obou pozemcích mělo být založeno "obchodní a průmyslové City v Praze". Projekt počítal i s odkoupením pozemků 406/VII bývalé továrny Wendler a Reissenzahn s pozemků zastavěných objekty [[Raubitschek|továrny Roubíček a spol]], označených 303/VII. Pozemek 406 byl odkoupen od Prahy za 1.257.280 Kč.
  
 
[[Soubor:Nove-vystaviste.png|thumb]]
 
[[Soubor:Nove-vystaviste.png|thumb]]
Řádka 47: Řádka 47:
 
7. května 1945 bylo asi ve 13 hodin zasaženo německým dělostřelectvem Nové výstaviště a pavilony U 2 a U 6 začaly hořet, o několik minut později byl zasažen i pavilon U 3 a i přes okamžité záchranné práce byla ohněm zničena asi polovina objektů. Byl zničen právní archiv PVV. Škoda na budovách na Novém výstavišti byla vyčíslena na 3.385 tis. Kč.
 
7. května 1945 bylo asi ve 13 hodin zasaženo německým dělostřelectvem Nové výstaviště a pavilony U 2 a U 6 začaly hořet, o několik minut později byl zasažen i pavilon U 3 a i přes okamžité záchranné práce byla ohněm zničena asi polovina objektů. Byl zničen právní archiv PVV. Škoda na budovách na Novém výstavišti byla vyčíslena na 3.385 tis. Kč.
  
V roce 1946 byla obnoveno plánování výstavby druhého veletržního paláce. Budova měla zaujmout plochu 7 250 m2, obestavěný prostor měl dosáhnout 290 000 m3, tj. asi o 10% více než činí kubatura stávajícího [[Veletržní palác|Veletržního paláce]]. Měl to být ocelový skelet obsahující šest pater normálních a dvě ustupující. Bylo zahájeno jednání o výkupu tzv. Roubíčkova pozemku a ten byl v roce 1948 vykoupen za 11 milionů Kč od dědiců majitele.
+
V roce 1946 byla obnoveno plánování výstavby druhého veletržního paláce. Budova měla zaujmout plochu 7 250 m2, obestavěný prostor měl dosáhnout 290 000 m3, tj. asi o 10% více než činí kubatura stávajícího [[Veletržní palác|Veletržního paláce]]. Měl to být ocelový skelet obsahující šest pater normálních a dvě ustupující. Bylo zahájeno jednání o výkupu tzv. [[Raubitschek|Roubíčkova]] pozemku a ten byl v roce 1948 vykoupen za 11 milionů Kč od dědiců majitele.
  
Veletržní správa plánovala v roce 1949 zbourat budovy bývalé továrny v areálu Roubíček a vybudovat výstavní pavilony o čisté ploše pro exponáty v rozsahu 2500-3000m2. V zakoupeném areálu byla v nájmu firma Auto, a.s. a další nájemci. Zmatky ohledně znárodňování a výpovědi společnosti Auto, a.s. způsobili, že se začalo přemýšlet o vypovězení kupní smlouvy. O pozemek se zajímal také ÚV KSČ pro své garáže.  
+
Veletržní správa plánovala v roce 1949 zbourat budovy [[Raubitschek|bývalé továrny v areálu Roubíček]] a vybudovat výstavní pavilony o čisté ploše pro exponáty v rozsahu 2500-3000m2. V zakoupeném areálu byla v nájmu firma Auto, a.s. a další nájemci. Zmatky ohledně znárodňování a výpovědi společnosti Auto, a.s. způsobili, že se začalo přemýšlet o vypovězení kupní smlouvy. O pozemek se zajímal také ÚV KSČ pro své garáže.  
  
 
Podle projektu z roku 1948 byl vystavěn dřevák - administrativní budova na veletrhu, který později sloužil jako městský úřad. Zbourán byl v roce 2009.
 
Podle projektu z roku 1948 byl vystavěn dřevák - administrativní budova na veletrhu, který později sloužil jako městský úřad. Zbourán byl v roce 2009.

Aktuální verze z 28. 6. 2013, 23:47

[editovat] Aktuálně

Palac stromovka.jpg

[editovat] Historie

Továrna Umrath & Comp

Kolem roku 1870 byla založena jedna z nejznámějších firem na výrobu zemědělských strojů - Umrath a spol. Praha. [1]

V roce 1920 převzala továrnu spol. Fr. Melichar z Brandýsa. [2] V roce 1922 firma Melichar-Umrath v Brandýse nad Lab. a v Praze VII. propustila a vysadila všechno dělnictvo v počtu 500.[3]. V roce 1924 pražská továrna zrušena, zařízení přeneseno do Brandýsa a pozemek odprodán.[4][5]

Areál nemovitostí 200/VII a 530/VII v Holešovicích-Bubnech koupilo stavební družstvo PVV od firmy Melichar-Umraht a spol., a.s. za částku 6.700.000 Kč. O ceně bylo jednáno několik měsíců. Původně byla za objekty požadována částka 29 milionů Kč. Na pozemku 200 byla budova zrušené a zastavené továrny.

Na obou pozemcích mělo být založeno "obchodní a průmyslové City v Praze". Projekt počítal i s odkoupením pozemků 406/VII bývalé továrny Wendler a Reissenzahn s pozemků zastavěných objekty továrny Roubíček a spol, označených 303/VII. Pozemek 406 byl odkoupen od Prahy za 1.257.280 Kč.

Nove-vystaviste.png

Během roku 1925 stavební družstvo přeměnilo areál továrny Melichar-Umrath a spol. čp. 200/VII po zbourání starých budov na tzv. Nové výstaviště. Byla vybudována dočasná administrativní budova PVV za 381 tisíc Kč, zdi, základy a toalety. V roce 1926 se tak mohla zvětšit plocha pro konání pravidelných vzorkových veletrhů.

NAVŠTIVTE RADIOTRH PRAŽSKÝCH VELETRHŮ

V roce 1927 byly zřízeny na Novém výstavišti garáže, v roce 1929 bylo postaveno skladiště.

Na Novém výstavišti bylo zbudováno 15 výstavních pavilonů a další menší kiosky. Podle převažujícího sortimentu se pro tento areál ujal název Radiotrh.

Radiotrh - Nové výstaviště PVV, v pozadí továrna Roubitschek a Výstaviště

V zimních měsících byly některé pavilony na Novém výstavišti zařízeny jako kryté tenisové kurty.

Po dostavbě Veletržního paláce měl projekt pokračovat na pozemcích čp. 200 a 303. Měly zde být umístěny budovy B, C, D.

Obchodní a veletržní City v Praze

V roce 1931 pro finanční problémy PVV slíbil ministr Trappel odkoupení pozemku Nového výstaviště státem za 30 milionů Kč. Peníze v letech 1933 a 1934 použilo PVV na úhradu dluhů.

V roce 1940 zabral část ploch na Novém výstavišti Vojenský referát města Prahy k uskladnění nábytku ze zabraných škol.

Ve dnech 12.-22. září 1941 byly na Novém výstavišti upravovány prostory pro Geheime Staatspolizei, Staatspolizeistelle Prag, tj. pro známé gestapo. O několik týdnů později si tzv. Zentrallstelle für jüdische Auswanderung pronajalo na dobu od 11. října do 10. listopadu 1941 pavilony U 1 a U 5.

13. října 1941 se ve Veletržním paláci shromáždilo k prvnímu transportu se tisíc Židů a o tři dny později je vlak odvezl do Lodže.[6]

7. května 1945 bylo asi ve 13 hodin zasaženo německým dělostřelectvem Nové výstaviště a pavilony U 2 a U 6 začaly hořet, o několik minut později byl zasažen i pavilon U 3 a i přes okamžité záchranné práce byla ohněm zničena asi polovina objektů. Byl zničen právní archiv PVV. Škoda na budovách na Novém výstavišti byla vyčíslena na 3.385 tis. Kč.

V roce 1946 byla obnoveno plánování výstavby druhého veletržního paláce. Budova měla zaujmout plochu 7 250 m2, obestavěný prostor měl dosáhnout 290 000 m3, tj. asi o 10% více než činí kubatura stávajícího Veletržního paláce. Měl to být ocelový skelet obsahující šest pater normálních a dvě ustupující. Bylo zahájeno jednání o výkupu tzv. Roubíčkova pozemku a ten byl v roce 1948 vykoupen za 11 milionů Kč od dědiců majitele.

Veletržní správa plánovala v roce 1949 zbourat budovy bývalé továrny v areálu Roubíček a vybudovat výstavní pavilony o čisté ploše pro exponáty v rozsahu 2500-3000m2. V zakoupeném areálu byla v nájmu firma Auto, a.s. a další nájemci. Zmatky ohledně znárodňování a výpovědi společnosti Auto, a.s. způsobili, že se začalo přemýšlet o vypovězení kupní smlouvy. O pozemek se zajímal také ÚV KSČ pro své garáže.

Podle projektu z roku 1948 byl vystavěn dřevák - administrativní budova na veletrhu, který později sloužil jako městský úřad. Zbourán byl v roce 2009.

V letech 1967-70 byl vedle Veletržního paláce postaven Parkhotel. Součástí byl i návrh dostavby celého areálu. Na podnož Parkhotelu navazuje odpovídající nižší část budovy ministerstva vnitra ve Strojnické ulici 27/935, kterou v letech 1981-84 navrhovali Pavel Štěch a Zdeněk Volman (VPÚ).

Model parkhotelu.png

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tvorba obsahu
Nástroje