Holešovice 530

Z Lepší Praha 7
(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Budova
 
{{Budova
 
|ulice=Dukelských hrdinů
 
|ulice=Dukelských hrdinů
|cislo_popisne=530
 
 
|cislo_orientacni=47
 
|cislo_orientacni=47
 
|katastralni_uzemi=Holešovice
 
|katastralni_uzemi=Holešovice
|latitude=50.1018298
+
|cislo_popisne=530
|longitude=14.4326992
+
 
|ruian=http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/adresnimista/22300333
 
|ruian=http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/adresnimista/22300333
 
|langweil=http://langweil.info/index.php/200711295166/Veletrzni-palac.html
 
|langweil=http://langweil.info/index.php/200711295166/Veletrzni-palac.html
Řádka 11: Řádka 9:
 
|majitel=ČR - Národní galerie
 
|majitel=ČR - Národní galerie
 
|postaveno=1924-1928
 
|postaveno=1924-1928
 +
|latitude=50.1018298
 +
|longitude=14.4326992
 
}}
 
}}
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Řádka 66: Řádka 66:
 
Než vyhořel veletržní palác v Praze Holešovicích, bylo v něm zaměstnáno skoro šest tisíc lidí v sedmi podnicích zahraničního obchodu,  kde byla tvrdě uplatňována komunistická morálka a zároveň nesmyslné obchodní vztahy v rámci RVHP  (Rada vzájemné hospodářské pomoci).[http://ladislavvins.blog.idnes.cz/c/89728/Navonena-bida-na-PZO-v-sedesatych-letech.html]
 
Než vyhořel veletržní palác v Praze Holešovicích, bylo v něm zaměstnáno skoro šest tisíc lidí v sedmi podnicích zahraničního obchodu,  kde byla tvrdě uplatňována komunistická morálka a zároveň nesmyslné obchodní vztahy v rámci RVHP  (Rada vzájemné hospodářské pomoci).[http://ladislavvins.blog.idnes.cz/c/89728/Navonena-bida-na-PZO-v-sedesatych-letech.html]
  
Objekt vyhořel 14. srpna 1974. Obsáhlé [http://www.hzspraha.cz/galerie/h19740814/index.htm informace z pohledu hasičů] jsou na webu HZS Praha.
+
Objekt vyhořel 14. srpna 1974. Obsáhlé [https://web.archive.org/web/20140816215008/http://www.hzspraha.cz/galerie/h19740814/index.htm informace z pohledu hasičů] jsou na webu HZS Praha.
  
  
Řádka 100: Řádka 100:
 
[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1974/8/17/2.png]
 
[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1974/8/17/2.png]
  
''Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků'' [http://www.hzspraha.cz/galerie/h19740814/index.htm]
+
''Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků'' [https://web.archive.org/web/20140816215008/http://www.hzspraha.cz/galerie/h19740814/index.htm]
 
</div>
 
</div>
  

Aktuální verze z 26. 4. 2015, 17:53

Název
Adresa Dukelských hrdinů 530/47
Stavební objekt Holešovice 530
RUIAN http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/adresnimista/22300333
Langweil http://langweil.info/index.php/200711295166/Veletrzni-palac.html
Architekt Oldřich Tyl, Josef Fuchs
Majitel ČR - Národní galerie
Postaveno 1924-1928
Web
Literatura
Foto [[Soubor:|300px|]]


Obsah

[editovat] Historie

Veletržní palác, původně nazývaný I. veletržní palác měl být součástí exportní a importní organizace s názvem "Velkoobchodní a průmyslové City". Palác měl soustřeďovat prodejní a obchodní kanceláře, reprezentace a zastupitelství tuzemských i zahraničních, průmyslových, exportních a importních velkoobchodních firem. Jednalo se o nejmodernější a nějvětší obchodní palác střední Evropy.

City.png

Budova mohla pojmout asi 800 nájemců, po vybudování dalších staveb by v City mělo být soustředěno cca 4000 tuzemských a zahraničních firem.

Ve dvou podzemních podlažich bylo velké kino, komfortní restaurace a 3000m2 skladů.

V přízemí byly obchody s vchody z ulice a z 82m dlouhé pasáže. Očekávalo se více než 100000 nakupujících z blízkého okolí a dalšími kupujícími z venkova při příležitosti návštěv výstav.

Dvorana byla určena pro prezentaci nejtežších strojů.

Veletržní palác měl vlastní poštovní úřad (Praha-Veletrhy), celní úřad, zasilatelství. Součástí bylo i kino Favorit s kapacitou přes 700 diváků.

[editovat] 1927

Během výstavby požádala společnost Pražské výstavy a veletrhy o státní garanci za úvěr ve výši 45 milionů.

[editovat] 1928

Při příležitosti otevření Veletržního paláce Pražských vzorkových veletrhů byl veřejnosti poprvé v celistvosti představen v roce 1928 cyklus Alfonse Muchy, Slovanská epopej, který se do Veletržního paláce vrátil opět v roce 2012.

[editovat] 1935

Kino Favorit bylo přejmenováno na kino Veletrhy. (později snad přejmenováno na kino Čas [1])

Realisace státních záruk v částce 119, 880. 000'- Kč, převzatých podle příslušných ustanovení finančních zákonů za úvěry poskytnuté Zemskou bankou v Praze Ústřední bratrské pokladně v Praze. Mimo to byla u této položky zúčtována částka 3, 560. 000- Kč, jež se týká anuit k 1. dubnu 1935 a k 1. říjnu 1935, zaplacených státem za Pražské vzorkové veletrhy, akc. spol. v Praze, z titulu realisace státní záruky podle zákona ze dne 12. července 1927, čís. 109 Sb. z. a n., za zápůjčku povolenou jmenované akciové společnosti Ústřední bankou českých spořitelen v Praze. [2]

[editovat] 1936

V roce 1936 byla zřízena stanice potrubní pošty u poštovního úřadu Praha 86 (Veletržní palác). [3]

[editovat] 1966

  • 1. července 1966 založen PZO MERKURIA se sídlem ve Veletržním paláci.

[editovat] 1967

  • 19. prosince 1967 založen PZO Centrotex se sídlem ve Veletržním paláci.
  • 27. prosince 1967 založen PZO Exico se sídlem ve Veletržním paláci.

[editovat] 1968

  • 28. listopadu 1968 založen PZO Koospol se sídlem ve Veletržním paláci.

[editovat] 1972

[editovat] 1974 - Požár Veletržního paláce

Požár Veletržního paláce

Než vyhořel veletržní palác v Praze Holešovicích, bylo v něm zaměstnáno skoro šest tisíc lidí v sedmi podnicích zahraničního obchodu, kde byla tvrdě uplatňována komunistická morálka a zároveň nesmyslné obchodní vztahy v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci).[4]

Objekt vyhořel 14. srpna 1974. Obsáhlé informace z pohledu hasičů jsou na webu HZS Praha.


[editovat] Články z Rudého práva

[editovat] 15. srpna 1974 - Veletržní požár v plamenech

Pražští požádnící zažili v noci na čtvrtek největší požár roku: z dosud nezjištěných příčin hořelo sedm pater tzv. Veletržního paláce na třídě Dukelských hrdinů.

Na místo se sjely desítky vozidel ze všech stanic pražské protipožární ochrany, do záchranné akce zasáhly i vojenské jednotky, vozy záchranné služby hlavního města a pohotovostní vozidla VB. Bylo zachráněno několik lidí, kteří v době požádu byli v budově.

Plameny šlehající do výše třiceti metrů ještě ve vzdálenosti sto metrů zvýšili teplotu na čtyřicet stupňů. Škody, které požárem vznikly, půjdou do desítek miliónů korun. [5]

[editovat] 16. srpna 1974 - Zkáza Veletržního paláce

Jednomu z největších požárů v Praze, který vypukl v noci na čtvrtek ve Veletržním paláci, se stalo vydatnou potravou různé členění prostoru, většinou dřevěnými příčkami. Z dosud nezjištěných příčin vypukl v horních patrech pravého křídla paláce, odkud se šířil do střední a levé části. Zničen je téměř celý blok včetně kina Veletrhy. Nepoškozeno zůstalo pouze přízemí. Podle předběžného ohledání nebyly zjištěny ztráty na životech.

Požární jednotky si vypomohly dálkovým vedením z požárního člunu od Švermova mostu. Další velkokapacitní čerpadlo pak hnalo vodu z nábřeží kpt. Jaroše do čtyř obrovských hadic. Lokalizace požáru trvala až do časných ranních hodin, likvidační práce a dohašování jednotlivých ohnisek pokračovaly celý čtvrtek.

Škoda není dosud vyčíslena, kromě zničeného zařízení je však nutné počítat i s rozsáhlými následky. [6]

[editovat] 17. srpna 1974 - K požáru Veletržního paláce

Jak již byla veřejnost informována. došlo při požáru Veletržního paláce pžes obětavé zásahy sborů Požární ochrany, jednotek ministerstva vnitra a jednotek čs. armády k značným škodám. Práce na liknidaci následků požáru pokračují. Příčiny vzniku se dále vyšetřují.

Vláda s ohledem na vážnou situaci ustavila vládní komisi, která se na svém pátečním jednání za vedení místopředsedy vlády R. Rohlíčka projednala opatření k přechodnému i definitivnímu umístění pracovišť podniků zahraničního obchodu poškozených požárem Veletržního paláce. Zabývala se i dalšími opatřeními k urchylené likvidaci důsledků. Vysoce ocenila obětavost pracovních kolektivů, stanických, odborářských i mládežnických funkcionářů, kteří se zasloužili o to, že nejdůležitější činnosti byli obnoveny již po několika hodinách přerušení. Jsou vytvářeny předpoklady, aby účinnou spoluprací podniků zahraničního obchodu, výrobně hospodářských jednotek, Státní banky, obchodní banky a Ústřední celní správy byly v nejkratší době vytvořeny podmínky pro normální práci.

Vládní komise se bude pravidelně zabývat postupem prací a přijímat konkrétní opatření k urychlené obnově normální činnosti. [7]

Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků [8]

[editovat] K požáru

V diskusi k článku o požáru na idnes jsou některé zajímavé neověřené příspěvky:

trikacka
všem je jasné, v čí prospěch hoří a nakonec se nic nevyšetří. Tenkrát ovšem nešlo o barák, ale o papíry
BrainWashingtonDreistein
Krásná budova nemusela vůbec vyhořet!
Byla vybavena proti požáru velmi moderně: funkční požární hlásiče a detektory kouře, pod střechou obrovská protipožární nádrž plná vody, rozvod vody a sprchování v případě požáru v každěm patře a místnosti. No, kde teda byl problém... ? Prej zapoměli strážnému dole v kukani sdělit, na co má nad hlavou táhlo podebné tomu na záchodech. To bylo to spoštění protipožárního sprchování. Kovo lehlo popelem, škoda byla a je nevyčíslitelná penězi. Holt jsme v Česku, kde plno věcí funguje jen na oko! Vzpomeňte jen na Metro při povodních.
Hahn
Příčina požáru
Dobře se na to pamatuji, známá tam dělala a všem to bylo jasné, že to zapálili, měly shořet zahraniční úpisy a to se také stalo
amoniumchlorid
tehdy bylo odsouzeno 10 hasičů za krádeže při a po požáru
to jen tak pro zajímavost
barkuka
Bylo by dobré rovněž zveřejnit, že tam naši slavní hasiči kradli, jako straky. Zejména v Tuzexu a hlavaně byli i odsouzeni. Komu čest, tomu čest. .

Pro požárem postižené subjekty:

  • CENTROTEX, akciová společnost v Praze
  • KOOSPOL, akciová společnost v Praze
  • KOVO, podnik zahraničního obchodu v Praze
  • MOTOKOV, podnik zahraničního obchodu v Praze
  • TUZEX, podnik zahraničního obchodu v Praze

byla vydána přechodná vyhláška

z diskuse:

notebook.r51
Abychom nechodili moc daleko, stačí vzít podniky zahr.obchodu v bývalé ČSSR. Úplně všechny PZO se tísnily, jak slanečci, v budově Veletržního paláce (dnes NG). Zahr.obchod vzkvétal. V roce 1973 (cca) veletržní palác vyhořel. Každý z podniků si - maje na to - pořídil bezmála mrakodrap. Strojexport, Strojimport, Motokov, Kovo, Koospol, Centrotex,... co jich najednou bylo. A zahleděnost do vnitřních skvělých plánů způsobila, že to, proč ty byly - zahraniční obchod - šlo celé na vedlejší kolej a tudíž do kopru.

[editovat] 1976

Objekt zapsán mezi nemovité kulturní památky

[editovat] 1978

Objekt přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění.

[editovat] 1995

Veletržní palác, model (1995), ateliér SIAL
13. prosince 1995
se konalo slavnostní otevření expozice Národní galerie

http://scena.cz/index.php?d=1&o=4&c=5083&r=5

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tvorba obsahu
Nástroje