Holešovice 530

Název
Adresa	Dukelských hrdinů 530/47
Stavební objekt	Holešovice 530
RUIAN	http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/adresnimista/22300333
Langweil	http://langweil.info/index.php/200711295166/Veletrzni-palac.html
Architekt	Oldřich Tyl, Josef Fuchs
Majitel	ČR - Národní galerie
Postaveno	1924-1928
Web
Literatura
Foto	[[Soubor:|300px|]]
Fatal error: Parameter coordinates must be one or more valid locations.

Historie

Veletržní palác, původně nazývaný I. veletržní palác měl být součástí exportní a importní organizace s názvem "Velkoobchodní a průmyslové City". Palác měl soustřeďovat prodejní a obchodní kanceláře, reprezentace a zastupitelství tuzemských i zahraničních, průmyslových, exportních a importních velkoobchodních firem. Jednalo se o nejmodernější a nějvětší obchodní palác střední Evropy.

Budova mohla pojmout asi 800 nájemců, po vybudování dalších staveb by v City mělo být soustředěno cca 4000 tuzemských a zahraničních firem.

Ve dvou podzemních podlažich bylo velké kino, komfortní restaurace a 3000m2 skladů.

V přízemí byly obchody s vchody z ulice a z 82m dlouhé pasáže. Očekávalo se více než 100000 nakupujících z blízkého okolí a dalšími kupujícími z venkova při příležitosti návštěv výstav.

Dvorana byla určena pro prezentaci nejtežších strojů.

Veletržní palác měl vlastní poštovní úřad (Praha-Veletrhy), celní úřad, zasilatelství. Součástí bylo i kino Favorit s kapacitou přes 700 diváků.

1927

Během výstavby požádala společnost Pražské výstavy a veletrhy o státní garanci za úvěr ve výši 45 milionů.

• Vládní návrh zákona a důvodová zpráva
• Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtového
• Zpráva výboru národohospodářského a výboru rozpočtového Senátu
• Vystupení zpravodaje v Senátu

1928

Při příležitosti otevření Veletržního paláce Pražských vzorkových veletrhů byl veřejnosti poprvé v celistvosti představen v roce 1928 cyklus Alfonse Muchy, Slovanská epopej, který se do Veletržního paláce vrátil opět v roce 2012.

1935

Kino Favorit bylo přejmenováno na kino Veletrhy. (později snad přejmenováno na kino Čas [1])

Realisace státních záruk v částce 119, 880. 000'- Kč, převzatých podle příslušných ustanovení finančních zákonů za úvěry poskytnuté Zemskou bankou v Praze Ústřední bratrské pokladně v Praze. Mimo to byla u této položky zúčtována částka 3, 560. 000- Kč, jež se týká anuit k 1. dubnu 1935 a k 1. říjnu 1935, zaplacených státem za Pražské vzorkové veletrhy, akc. spol. v Praze, z titulu realisace státní záruky podle zákona ze dne 12. července 1927, čís. 109 Sb. z. a n., za zápůjčku povolenou jmenované akciové společnosti Ústřední bankou českých spořitelen v Praze. [2]

1936

V roce 1936 byla zřízena stanice potrubní pošty u poštovního úřadu Praha 86 (Veletržní palác). [3]

1966

• 1. července 1966 založen PZO MERKURIA se sídlem ve Veletržním paláci.

1967

• 19. prosince 1967 založen PZO Centrotex se sídlem ve Veletržním paláci.
• 27. prosince 1967 založen PZO Exico se sídlem ve Veletržním paláci.

1968

• 28. listopadu 1968 založen PZO Koospol se sídlem ve Veletržním paláci.

1972

• PZO MERKURIA přeložil své sídlo do nového domu Argentinská 38
• PZO Exico přeložil své sídlo do Panské 9, Praha 1.

1974 - Požár Veletržního paláce

Požár Veletržního paláce

Než vyhořel veletržní palác v Praze Holešovicích, bylo v něm zaměstnáno skoro šest tisíc lidí v sedmi podnicích zahraničního obchodu, kde byla tvrdě uplatňována komunistická morálka a zároveň nesmyslné obchodní vztahy v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci).[4]

Objekt vyhořel 14. srpna 1974. Obsáhlé informace z pohledu hasičů jsou na webu HZS Praha.

Články z Rudého práva

15. srpna 1974 - Veletržní požár v plamenech

Pražští požádnící zažili v noci na čtvrtek největší požár roku: z dosud nezjištěných příčin hořelo sedm pater tzv. Veletržního paláce na třídě Dukelských hrdinů.

Na místo se sjely desítky vozidel ze všech stanic pražské protipožární ochrany, do záchranné akce zasáhly i vojenské jednotky, vozy záchranné služby hlavního města a pohotovostní vozidla VB. Bylo zachráněno několik lidí, kteří v době požádu byli v budově.

Plameny šlehající do výše třiceti metrů ještě ve vzdálenosti sto metrů zvýšili teplotu na čtyřicet stupňů. Škody, které požárem vznikly, půjdou do desítek miliónů korun. [5]

16. srpna 1974 - Zkáza Veletržního paláce

Jednomu z největších požárů v Praze, který vypukl v noci na čtvrtek ve Veletržním paláci, se stalo vydatnou potravou různé členění prostoru, většinou dřevěnými příčkami. Z dosud nezjištěných příčin vypukl v horních patrech pravého křídla paláce, odkud se šířil do střední a levé části. Zničen je téměř celý blok včetně kina Veletrhy. Nepoškozeno zůstalo pouze přízemí. Podle předběžného ohledání nebyly zjištěny ztráty na životech.

Požární jednotky si vypomohly dálkovým vedením z požárního člunu od Švermova mostu. Další velkokapacitní čerpadlo pak hnalo vodu z nábřeží kpt. Jaroše do čtyř obrovských hadic. Lokalizace požáru trvala až do časných ranních hodin, likvidační práce a dohašování jednotlivých ohnisek pokračovaly celý čtvrtek.

Škoda není dosud vyčíslena, kromě zničeného zařízení je však nutné počítat i s rozsáhlými následky. [6]

17. srpna 1974 - K požáru Veletržního paláce

Jak již byla veřejnost informována. došlo při požáru Veletržního paláce pžes obětavé zásahy sborů Požární ochrany, jednotek ministerstva vnitra a jednotek čs. armády k značným škodám. Práce na liknidaci následků požáru pokračují. Příčiny vzniku se dále vyšetřují.

Vláda s ohledem na vážnou situaci ustavila vládní komisi, která se na svém pátečním jednání za vedení místopředsedy vlády R. Rohlíčka projednala opatření k přechodnému i definitivnímu umístění pracovišť podniků zahraničního obchodu poškozených požárem Veletržního paláce. Zabývala se i dalšími opatřeními k urchylené likvidaci důsledků. Vysoce ocenila obětavost pracovních kolektivů, stanických, odborářských i mládežnických funkcionářů, kteří se zasloužili o to, že nejdůležitější činnosti byli obnoveny již po několika hodinách přerušení. Jsou vytvářeny předpoklady, aby účinnou spoluprací podniků zahraničního obchodu, výrobně hospodářských jednotek, Státní banky, obchodní banky a Ústřední celní správy byly v nejkratší době vytvořeny podmínky pro normální práci.

Vládní komise se bude pravidelně zabývat postupem prací a přijímat konkrétní opatření k urychlené obnově normální činnosti. [7]

Hasičská zpráva naopak uvádí, že po celou dobu zásahu nebyl hasičům k disposici nikdo z představitelů sídelních podniků [8]

K požáru

V diskusi k článku o požáru na idnes jsou některé zajímavé neověřené příspěvky:

trikacka

všem je jasné, v čí prospěch hoří a nakonec se nic nevyšetří. Tenkrát ovšem nešlo o barák, ale o papíry

BrainWashingtonDreistein

Krásná budova nemusela vůbec vyhořet!

Byla vybavena proti požáru velmi moderně: funkční požární hlásiče a detektory kouře, pod střechou obrovská protipožární nádrž plná vody, rozvod vody a sprchování v případě požáru v každěm patře a místnosti. No, kde teda byl problém... ? Prej zapoměli strážnému dole v kukani sdělit, na co má nad hlavou táhlo podebné tomu na záchodech. To bylo to spoštění protipožárního sprchování. Kovo lehlo popelem, škoda byla a je nevyčíslitelná penězi. Holt jsme v Česku, kde plno věcí funguje jen na oko! Vzpomeňte jen na Metro při povodních.

Hahn

Příčina požáru

Dobře se na to pamatuji, známá tam dělala a všem to bylo jasné, že to zapálili, měly shořet zahraniční úpisy a to se také stalo

amoniumchlorid

tehdy bylo odsouzeno 10 hasičů za krádeže při a po požáru

to jen tak pro zajímavost

barkuka

Bylo by dobré rovněž zveřejnit, že tam naši slavní hasiči kradli, jako straky. Zejména v Tuzexu a hlavaně byli i odsouzeni. Komu čest, tomu čest. .

Pro požárem postižené subjekty:

• CENTROTEX, akciová společnost v Praze
• KOOSPOL, akciová společnost v Praze
• KOVO, podnik zahraničního obchodu v Praze
• MOTOKOV, podnik zahraničního obchodu v Praze
• TUZEX, podnik zahraničního obchodu v Praze

byla vydána přechodná vyhláška

z diskuse:

notebook.r51

Abychom nechodili moc daleko, stačí vzít podniky zahr.obchodu v bývalé ČSSR. Úplně všechny PZO se tísnily, jak slanečci, v budově Veletržního paláce (dnes NG). Zahr.obchod vzkvétal. V roce 1973 (cca) veletržní palác vyhořel. Každý z podniků si - maje na to - pořídil bezmála mrakodrap. Strojexport, Strojimport, Motokov, Kovo, Koospol, Centrotex,... co jich najednou bylo. A zahleděnost do vnitřních skvělých plánů způsobila, že to, proč ty byly - zahraniční obchod - šlo celé na vedlejší kolej a tudíž do kopru.

1976

Objekt zapsán mezi nemovité kulturní památky

1978

Objekt přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění.

1995

Veletržní palác, model (1995), ateliér SIAL

13. prosince 1995

se konalo slavnostní otevření expozice Národní galerie

http://scena.cz/index.php?d=1&o=4&c=5083&r=5